Koncem roku 2025 jsme v bratislavské pobočce pojišťovny Union prezentovali výsledky společného analytického projektu zaměřeného na environmentální dopady léčiv. Otevřeli jsme tím téma, které se v debatách o udržitelnosti objevuje zatím spíše okrajově, přestože znepokojivým způsobem ovlivňuje vodní i půdní ekosystémy a může se negativně dotýkat lidského zdraví.
Union je první pojišťovnou na Slovensku, která se do tohoto tématu pustila systematicky a na základě dat. Výsledky projektu proto nejsou relevantní jen pro samotnou pojišťovnu, ale i pro širší odbornou debatu, včetně mezinárodního kontextu finanční skupiny, jejíž je Union součástí.
Union poisťovňa, a. s. byla založena v roce 1992 a dnes působí jako univerzální pojišťovna na slovenském trhu. Kromě zdravotní péče je také dlouhodobým lídrem v oblasti cestovního pojištění a silnou pozici má v oblasti pojištění speciálních rizik. V posledních letech zaznamenává dynamický růst v oblasti životního pojištění.
Z hlediska udržitelnosti se Union nachází v pozici důležitého, ale nepřímého aktéra. Nevyvíjí léčiva ani je neuvádí na trh, přesto se prostřednictvím úhrad podílí na systému, který ovlivňuje jejich spotřebu.
Jako hlavní cíl naší spolupráce jsme si stanovili identifikovat léčiva s největším potenciálním negativním vlivem na životní prostředí, zejména na vodní a půdní ekosystémy. Zvolili jsme postup, kdy jsme dostupná data porovnávali s další pojišťovnou a přepočítávali spotřebu léků na pojištěnce. „Zjistili jsme, že nižší míra financování u sledovaných rizikových léčiv může souviset s celkově zdravějším a mladším kmenem pojišťovny Union. Z toho odvozujeme, že celková nemocnost, a tedy i potřeba aplikace problematických léčiv, zde bude nižší,” přibližuje práci s dostupnými daty Michaela Krausová, ESG konzultantka z Fair Venture.
V rámci naší spolupráce vznikla analytická zpráva, která shrnuje:
použitý postup a metodická východiska,
datové zdroje a jejich limity,
hlavní zjištění a interpretační rámec.
Konkrétní výsledky jsou citlivé a o jejich zveřejnění rozhoduje klient. Obecně však platí, že se zde potvrdil vzorec známý i z jiných environmentálních oblastí, tedy že většina dopadů se koncentruje v relativně malé části portfolia sledované pojišťovny.
Rostoucí a dlouhodobé užívání léčiv vede k tomu, že se jejich účinné látky stávají významným environmentálním problémem. Na rozdíl od tradičních znečišťujících látek nejde o velké bodové zdroje, ale o difúzní zátěž, která vzniká každodenním chováním milionů jednotlivců. Největší část zátěže vzniká tím, že se léky v lidském těle často nerozloží úplně a jejich zbytky jsou vylučovány do kanalizace. Dalším zdrojem je nesprávná likvidace nepoužitých či prošlých léků, které tak mohou končit v běžném odpadu nebo dokonce ve WC.
Na zvyšující se environmentální zátěž mají vliv tři vzájemně propojené skutečnosti:
Za prvé: běžné čistírny odpadních vod nejsou technicky navrženy tak, aby dokázaly účinné látky léčiv spolehlivě odstranit. Ty se proto dostávají dál do povrchových vod, půdy a podzemních vod.
Za druhé: farmaceutické společnosti vyvíjejí účinné látky tak, aby byly biologicky aktivní i v nízkých koncentracích. I stopová množství těchto látek tak mohou ovlivňovat organismy, pro které nejsou určena, a narušovat tím přirozené fungování ekosystémů.
Za třetí: v reálném prostředí se tyto látky téměř nikdy nevyskytují samostatně. Voda i půda obsahují směsi léčiv, jejich metabolitů a dalších znečišťujících substancí, jejichž kombinované účinky neumíme zatím spolehlivě předvídat a jsou prozkoumány jen omezeně
Specifickou kapitolou je půda, kam se zbytky léčiv dostávají například prostřednictvím čistírenských kalů používaných jako hnojivo. Čističky neumí účinné látky odstranit a stávají se rezervoárem znečištění a prostředím pro vznik antibiotické rezistence.
Hrazené léky ale stojí jen za částí tohoto problému. Ke znečistění připívají nemalou měrou také volně prodejné léky, veterinární přípravky nebo například kosmetika.
V rámci naší spolupráce zaměřené na rizika a dopady spojené s užíváním léků jsme řadu problémů popsali a identifikovali. Za jeden z hlavních přínosů této činnosti považujeme systematické zmapování účinných látek hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Bez tohoto kroku by totiž nebylo možné dopady smysluplně hodnotit, porovnávat ani sledovat v čase.
Zároveň jsme ale zjistili, že dostupnost a struktura dat není v současnosti v národní databázi na takové úrovni, aby bylo možné detailnější porovnání. Projekt má přesto přesah i mimo Slovensko, jeho výsledky zajímají například mateřskou společnost Unionu v Nizozemsku.
Pojišťovna není producentem léčiv ani jejich přímým uživatelem. Je však aktérem, který může sledovat a vyhodnocovat strukturu spotřeby předepisovaných léků a následně identifikovat jejich nadměrnou nebo nevhodnou preskripci. Dále může otevírat debatu o vhodnějších alternativách pro pacienty tam, kde dává medicínský smysl. Pro nastavení trvalejších změn je užitečné se hlouběji zaměřit na vybrané skupiny léčiv, například na antibiotika.
„Pojišťovna se může zaměřit na konkrétní skupinu pojištěnců, například rodiče mladších dětí, a cíleně s nimi pracovat prostřednictvím informování a osvětových kampaní, které podporují uvážlivé používání třeba právě antibiotik. Pojišťovna tak může snižovat negativní zdravotní i environmentální dopady těchto léčiv, například podporou častějšího využití diagnostických testů před nasazení širokospektrálních antibiotik, kdy testy mohou léčbu buď zcela vyloučit, nebo pomoci lékaři zvolit přesně cílený přípravek,“ přibližuje Michaela Krausová jeden z možných přístupů. Zároveň dodává, že Union se dlouhodobě snaží podporovat prevenci a tím posilovat zdraví svých pojištěnců.
Právě prevence, osvěta a kvalitní práce s informacemi směrem k pacientům i lékařům představují důležitou roli zdravotních pojišťoven. S ohledem na stárnutí populace a prodlužující se délku života půjde o oblast, jejíž význam bude v budoucnu dále růst.
Kromě toho se mohou pojišťovny zaměřit na lepší srovnání s jinými zeměmi nebo na hledání rovnováhy mezi identifikovanými ekologickými riziky, zdravotními přínosy a ekonomickou realitou systému.
Na projektu s pojišťovnou Union jsme si potvrdili, že i instituce, které nejsou tradičně spojovány s ochranou životního prostředí, mohou v tomto segmentu sehrát důležitou roli.
Potřebují k tomu kvalitní data, chuť porozumět souvislostem a ochotu se aktivně orientovat v nových tématech. Díky tomu pojišťovna zjistí, kde se nachází, jaké má reálné možnosti a jak může být lídrem pozitivních změn ve své oboru.
Zjistili jsme také, že udržitelnost v oblasti zdravotnictví a léčiv není otázkou jednoduchých řešení. Jde o dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci napříč sektory.
Data od dodavatelů budete potřebovat jen v několika málo případech. V článku vám popíšeme několik oblastí, kde můžete data od dodavatelů potřebovat a také návod na to, jak je získat.
Regulatorní požadavky zůstávají hlavní motivací pro rozvoj udržitelnosti, vyplývá z odpovědí 64 firem, které se zúčastnily dotazníkového průzkumu konzultační společnosti Fair Venture, byznysové…
Evropský parlament schválil směrnici, která firmám nastaví pravidla pro reportování nefinančních dat jako je například uhlíková stopa. V Česku se bude reportovací povinnost týkat přibližně tisícovky…