Tipy pro rozvoj udržitelného přístupu na univerzitách: příklad spolupráce s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě

Při práci na tématech spojených s ESG a udržitelností na univerzitách jsme si opět potvrdili, jakého množství oblastí se tato problematika týká. Proniká do řízení institucí, provozu budov, výuky až po širší vazby v daném regionu. Ukázalo se to i při práci pro Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě (VŠPJ). Zpracovali jsme pro ni analýzu rizik a příležitostí, připravili první ESG report a navrhli sadu opatření, kterými se škola může inspirovat pro další rozšíření svých aktivit v rámci udržitelnosti. VŠPJ si rovněž nechala spočítat uhlíkovou stopu za rok 2024, a to ve spolupráci s LCA studiem.  

„Jsme si vědomi, že jako veřejná vysoká škola máme vliv na své okolí i určitou míru odpovědnosti vůči zaměstnancům, studujícím a místní komunitě. I proto jsme se rozhodli sledovat vybrané údaje v oblasti ESG a průběžně vyhodnocovat, jak se tato témata v prostředí VŠPJ rozvíjejí,“ uvádí rektor Zdeněk Horák. 

Zásobník opatření pro další roky 

Škola má v rámci své Strategie udržitelnosti a společenské odpovědnosti jasně definované klíčové oblasti i cíle. Naší další rolí v této spolupráci tak nebylo strategii „vytvářet od nuly“, ale doplnit ji o konkrétní návrhy a opatření, která mohou nejen VŠPJ, ale obecně i dalším vysokým školám pomoci snižovat uhlíkovou stopu a fungovat udržitelněji. Místní realizace doporučení může být rozložena do následujících let a závisí na provozních a finančních možnostech VŠPJ. Tato doporučení proto vnímáme spíše jako mapu možností, která ukazuje, co všechno lze v rámci udržitelnosti dělat a o jak široký záběr ve skutečnosti je. 

Udržitelnost začíná u řízení 

Jedna z oblastí, kterou má VŠPJ ve své strategii jasně ukotvenou, je strategické řízení. Na ni jsme navázali konkrétními návrhy, jak ještě více udržitelnost více propsat do každodenního fungování instituce. 

V praxi se ukazuje, že bez jasně definované odpovědnosti a struktury zůstává udržitelnost často na úrovni jednotlivých iniciativ. Smysl proto dává vytvořit tým nebo platformu, která témata propojuje napříč školou, například ve formě ESG pracovní skupiny nebo jmenováním prorektora pro udržitelnost. 

Zajímavým doplněním může být i větší otevřenost dat, například prostřednictvím jednoduchého dashboardu, který ukazuje klíčové ukazatele a jejich vývoj v čase. 

Vzdělávání jako přirozený motor změny 

V oblasti vzdělávání jsme navazovali na snahu školy systematicky začleňovat témata udržitelnosti do výuky.  Jedním z konkrétních návrhů bylo rozšíření nabídky o krátké, praktické kurzy (tzv. micro-credentials), které reagují na potřeby praxe. Ty umožňují flexibilní vzdělávání nejen pro studující, ale i pro lidi z regionu a firemní sféry. Vedle vzdělávací role tak mohou univerzity posilovat i svou třetí roli a otevírat si nové možnosti spolupráce i financování. 

Tvůrčí činnost: využít vlastní areál jako „živou laboratoř“ 

V oblasti výzkumu a inovací jsme doplnili návrhy, jak dále propojit výuku, výzkum a provoz.  Jedním z nich je koncept „living lab“ a „Challenge semestr“, kdy studující pracují s daty z vlastního areálu a reálnými zadáními od regionálních partnerů.  

Třetí role univerzity: partner pro region 

Univerzity dnes stále více vystupují jako partneři pro region. VŠPJ má tuto roli ve své strategii také jasně definovanou. Na ni jsme navázali například návrhem vytvořit vzdělávací platformu nebo „ESG akademii“ pro firmy a veřejnou správu s moduly a poradenskými klinikami, které by propojovaly know-how univerzity s konkrétními potřebami praxe.   

Provoz univerzit a správa budov  

Mezi velmi konkrétní oblasti s jasným dopadem patří udržitelnost v oblasti správy a provozu, kde má VŠPJ také jasně definované cíle. Naše doporučení se zde zaměřovala na to, jak tato témata dále rozvíjet, například pomocí lepší práce s daty. Jedním z našich návrhů bylo vytvoření digitálního dvojčete budovy, které umožní detailně sledovat energetickou náročnost a lépe plánovat investice. 

Velmi dobré výsledky v oblasti snižování energetické úspornosti budov mají také modely EPC/ESCO (Energy Performance Contracting) pro financování úsporných opatření. Vedle toho jsme navrhovali i menší, ale praktická opatření, jako je systematičtější práce s odpady, podpora cirkulárních nákupů nebo změny ve stravování a dopravě. 

Podpora dobrovolné změny  

Za zajímavé a vhodné k vyzkoušení nejen v prostředí vysokých škol považujeme využití konceptu „nudges“. Hodí se například k podpoře udržitelného stravování. Nudges jsou malé, nenásilné podněty, které vedou lidi ke změně chování, aniž by jim cokoli zakazovaly. Jde například o umístění rostlinného jídla na přední místo v jídelním lístku, což lépe motivuje výběr, nebo krátké vysvětlující informace o environmentálních či zdravotních dopadech různých variant. 

Co si z toho odnést 

O udržitelnosti je vhodné přemýšlet strategicky a stanovit si realistické, dosažitelné cíle. Podle možností jednotlivých vysokých škol je pak postupně naplňovat a rozvíjet v praxi. I v této oblasti se ukazuje, že ESG má největší hodnotu ve chvíli, kdy pomáhá přemýšlet v souvislostech a přispívat k informovanému a vědomému rozhodování institucí o jejich dalším směřování.