Na obaly se firmy dívají hlavně z praktického hlediska. Řeší, aby zboží dorazilo nepoškozené, vydrželo co nejdéle a zbytečně nezvyšovalo náklady na dopravu. Jenže právě tato „provozní“ disciplína se teď rychle mění v regulované téma, které bude mít přímý dopad na výrobu, nákup i reporting.
Nové evropské nařízení o obalech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR) totiž nastavuje jasná pravidla. Firmy budou muset přesně vědět, z čeho se jejich obaly skládají, odkud pocházejí a co se s nimi děje po jejich použití.
Nařízení se netýká jen výrobců obalů. Dopadá i na firmy, které obaly „jen“ používají pro své produkty. Hned na začátku je proto potřeba pochopit, v jaké roli firma podle PPWR vystupuje. Právě od toho se odvíjí konkrétní povinnosti, z nichž některé nabíhají už v letech 2026–2027. Většina požadavků na podobu obalů se ale vztahuje až k roku 2030.
Dobrým začátkem, který nyní firmám doporučujeme a pomáháme jim s ním, je projít si vlastní obaly a ověřit, jak odpovídají očekávaným požadavkům legislativy.
Co udělat už dnes:
Největší změna přichází v podobě technické dokumentace. Firmy budou muset disponovat jasnými informacemi ke každému obalu o jeho materiálovém složení, hmotnosti, konstrukci a recyklovatelnosti. Už nestačí jen vybrat konkrétní typ, třeba objednat krabici nebo fólii, ale je potřeba rozumět tomu, co přesně nakupujete, a ověřovat si tyto informace už rovnou s dodavateli.
Tato dokumentace bude fungovat jako důkaz při kontrole, podobně jako technická dokumentace u výrobků v režimu ekodesignu. Pokud ji firma nebude mít, nebude schopna prokázat soulad s legislativou.
PPWR zavádí princip Design for Recycling. Což znamená, že obal musí být navržen tak, aby ho bylo možné vytřídit a recyklovat v aktuálně fungujícím systému. Od roku 2026 se navíc bude recyklovatelnost posuzovat podle konkrétní normy, než budou vydána detailnější pravidla.
V praxi to znamená tlak na jednodušší materiály a větší spolupráci mezi designem obalů, nákupem a udržitelností. Jinými slovy, bude se odcházet od obalů kombinujících více různých materiálů, jako papír a plast nebo různé druhy plastů. Tyto kombinace se totiž nedají efektivně recyklovat. A na to je potřeba myslet jak u samotného návrhu obalu, tak i při výběru dodavatele u daného výrobku.
Další změna, která firmy může překvapit, se týká dat. PPWR předpokládá, že budou schopny sledovat jak materiálové složení obalů, tak ověřovat podíl recyklátu zejména v plastových obalech. A zároveň k tomu získat i dokumentaci od dodavatelů. Už nebude stačit jen mít katalog dodavatele nebo obecný popis materiálu. Firmy budou potřebovat konkrétní typ polymeru, vrstvy materiálu, aditiva, podíl recyklátu, a k tomu ideálně i podklady, které to potvrzují.
To zásadně mění roli nákupu včetně veřejných zakázek. Procurement bude kromě ceny, dostupnosti a logistiky řešit i potřebná data k obalům. Ta budou muset být dodavatelé schopni doložit společně s produktem. A to v konzistentní, dohledatelné a aktualizované podobě. Pokud to neudělají, problém budou mít odběratelé.
PPWR zároveň posiluje rozšířenou odpovědnost výrobce i v oblasti obalů. To znamená detailnější evidenci, reporting a větší vazbu na národní systémy EPR. Podle evropské legislativy nese výrobce zodpovědnost za výrobek i po skončení jeho životnosti. Nové evropské předpisy (včetně PPWR a EPR pro textil) směřují k tomu, aby se systémy napříč EU víc sjednocovaly, aby byla srovnatelnější i data a pravidla podobnější napříč státy.
V praxi pocítí firmy dopady nových povinností hlavně zvýšením administrativy a také rostoucími náklady. Budou muset přesněji vykazovat, kolik obalů uvádějí na trh a jaké mají vlastnosti. A tyto informace budou postupně ovlivňovat i výši poplatků za odpady.
Od 12. srpna 2026 pak začne platit omezení pro PFAS (tzv. „věčné chemikálie“) v obalech určených pro styk s potravinami. Konkrétně se nastavují limity pro jejich obsah, které mají zabránit tomu, aby se tyto látky uvolňovaly do jídla a následně do lidského těla.
PFAS (per- a polyfluorované látky) se do obalů historicky přidávaly proto, že odpuzují vodu i tuk, takže se používají například u obalů na fast food nebo mastné potraviny. Problémem, je, že jsou extrémně perzistentní. V prostředí se téměř nerozkládají a hromadí se jak v přírodě, tak v lidském organismu.
Už od začátku roku 2026 se proto jejich používání výrazně omezilo i v dalších produktech, jako jsou kosmetika, textil nebo některé spotřební výrobky.
V roce 2027 dojde k dalšímu sjednocení pravidel a jejich zpřesnění. Vzniknou registry producentů a Evropská komise bude vydávat další technické požadavky.
Zároveň se začnou více prosazovat modely opětovného použití. Například možnost využívat vlastní nádoby u „take away“ potravin a nápojů ukazuje, že regulace nesměřuje jen k recyklaci, ale i k omezení samotného vzniku odpadu.
Do 17. dubna 2027 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví harmonizovaný formát pro registraci v registru výrobců.
Od roku 2027:
PPWR je environmentální regulací, která výrazně zasáhne do procesu, jak firmy navrhují produkty, vybírají dodavatele a pracují s daty. Pokud chcete být připraveni, začněte u vlastních obalů. Zmapujte si jejich složení, ověřte, co o nich víte, a otevřete téma s dodavateli. Protože právě tam dnes řada firem narazí. A pokud si nevíte rady, kontaktujte nás. Rádi vás celým procesem provedeme.
Společnost Impact Factory získala investici z podfondu Finance investiční skupiny RSJ, která si v ní tímto zajistila 15% podíl. Impact Factory, s.r.o. se stala jediným vlastníkem společností Impact…
Podnikatelský svět se postupně mění pod vlivem povinností spojených s ESG. Firmy se připravují na reportování jejich udržitelných praktik. Jak zajistit, aby tyto požadavky byly v souladu s činnostmi…
Už od 1. října 2023 vstupuje v platnost nový mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích, takzvaný CBAM, lidově označovaný jako uhlíkové clo. Jde o ekologický poplatek, který má doplnit stávající…