Velmi zásadně. Obecně lze říci, že společenská odpovědnost ve firmách začíná právě prací na zkvalitnění firemní kultury. Bývá to první důležitý krok směřující k jejich vyšší udržitelnosti. Společenská odpovědnost a firemní kultura jsou vlastně spojené nádoby. Je totiž nesmírně důležité, aby si vedení firmy společně se zaměstnanci i některými dalšími zainteresovanými skupinami vyjasnili několik zásadních otázek:
Jaké jsou společné firemní hodnoty?
Jaké vize a které odpovědné aktivity se jeví jako smysluplné?
A jak bude vypadat jejich konkrétní realizace?
Jedině intenzivní komunikace a otevřené diskuze dokáží zvýšit vzájemnou důvěru v týmech, sounáležitost i angažovanost lidí a jejich pocit autonomie. Řízené debaty i spontánní iniciativy také pomohou nasměrovat cestu k udržitelné firmě už tím, že zcela přirozeně dají prostor k zapojení zaměstnanců do aktivní účasti na formulaci hodnot, směřování a samotné fungování firmy a možnost realizovat se v rámci společensky odpovědných aktivit, nebo vlastních projektů.
Zdravá firemní kultura a společensky odpovědné aktivity nemohou být lidem nařízeny shora vedením, ale naopak. Měly by vzejít z jádra dané společnosti, jako výsledek společných debat, iniciativ dle osobních zájmů a názorů či cílů, které si vytyčili dodavatelé či jiní obchodní partneři. Vedení by názor svých stakeholderů mělo brát velmi vážně.
Zaměstnanci tvoří jádro firmy a jsou tím nejdůležitějším a mnohdy i nejdražším kamenem, na kterém zaměstnavatel staví svou úspěšnost a tvář. Kvalitní firemní kultura s angažovanými týmy, spokojenými zaměstnanci a osvícenými leadry jsou ideálním základem pro zavádění kvalitní a smysluplné strategie udržitelnosti.
Ty totiž nespočívají jen v oblíbených dobročinných aktivitách, podpoře neziskových projektů, filantropii, či zavedení „zdravých pátků“ nebo tříděného odpadu.To vše je sice její součástí, ale nikoli podstatou.
Stěžejním kritériem pro stanovení a organizaci odpovědných aktivit by měla být znalost stakeholderů, především zaměstnanců (a také fakta o tom, jaký vliv na společnost a životní prostředí má fungování firmy, což ukáže tzv. revize udržitelnosti.)
Říkáte si, že kvalitní firemní kultura a spokojenost zaměstnanců ještě neznamená, že si všichni jednotně uvědomují důležitost odpovědného přístupu firmy k okolí a životnímu prostředí? Je fakt, že konzervativní zaměstnanci, kulturní diverzita v některých firmách či lokální problémy v sociálně slabších regionech mohou být jistou bariérou v chápání podstaty a důležitosti odpovědného jednání. Zejména těch aktivit, které míří ven z firmy, či nějakým způsobem mění návyky a stereotypy zaměstnanců nebo zasahují do jejich pojetí pohodlí a luxusu. Ne každý má udržitelnost na vrcholu svého hodnotového žebříčku.
Žijeme však v době, kdy toto téma nabývá stále více na důležitosti a kdy obor CSR neboli společenská odpovědnost firem alias firemní udržitelnost zaujímá zcela logicky své pevné místo ve stále více korporacích, podnicích i institucích.
Je přirozené, že nové obory a neznámé pojmy v nás vyvolávají nejasné představy, předsudky, fámy, bariéry i obavy. A neznalost problematiky tyto negativní pocity ještě umocňuje. Právě proto je nesmírně důležité klást důraz na kvalitní, ucelenou a objektivní interní komunikaci a dopřát zaměstnancům a pracovním týmům možnost rozvoje a vzdělávání i v této oblasti.
Dnes již není velký problém, outsourcovat řízení CSR na externí konzultanty, objednat si vzdělávací programy v udržitelnosti, CSR workshopy nebo najmout pro rozvoj zaměstnanců tzv. CSR kouče čili udržitelný koučink.
Kruh se nám tím uzavírá – bez kvalitní firemní kultury se jen těžko zavádí společensky odpovědné strategie, ovšem bez povědomí o podstatě společenské odpovědnosti se naopak jen stěží podaří vytvořit skutečně kvalitní firemní kulturu.
je součástí naší firemní DNA. Řešíme ji nejen s našimi klienty, ale je naší hlavní hodnotou v práci i v osobním životě.
